Primo v pase Orionu se nachazi tato fotogenicka trojice mlhovin s dominujicim modrym obrem, hvezdou Alnitak. Jejich blizka kostalace primo vybizi k fotografii a 500mm objektiv je bez problemu obsahne do jednoho snimku. Temne mlhovinove mracno Barnard 33 ma podobu konske hlavy, coz vynikne predevsim pri vetsim priblizeni, ale i z meho snimku je podoba patrna. Jde o tmavy vybezek v prave casti snimku, ulozeny v rude mlhovine IC 434, ktera mu dava vyniknout. Vyraznym utvarem nedaleko Alnitaku je mlhovina NGC2024, prizracne prezdivana 'Plamen'. Struktura je opet tvorena hustymi temnymi mracny prachu.
Snimek vznikl po dofoceni mlhoviny M42 v Orionu a jednalo se spise o pokus, abych zjistil, jakou delku expozice budu zhruba potrebovat pro kvalitnejsi snimek. Celkem bylo porizeno 20 snimku po 3 minutach, pak foceni ukoncily prichazejici mraky. Zpracovani bylo provedeno vyvolanim v Photoshopu, registraci v Registaru, kompozici pomoci kapa sigma v Irisu a dalsimu upravami vysledku opet v Photoshopu. Krome standardnich uprav krivky (posun rozsahu pro jednotlive barevne kanaly, nastaveni cerneho bodu, zvyseni jasnosti pomoci krivky nad jednotlivymi kanaly) jsem navic pouzil NeatImage pro potlaceni sumu a nasledne agresivnejsi zvyseni krivky v oblastech mimo Alnitaku a jeho okoli s vuzitim neostre masky tak, aby nedoslo k prilisnemu presvetleni jeho okoli, ale zaroven doslo ke zvyrazneni jednotlivych mlhovin.
V dobe expozice byla cela oblast primo ve smeru Brna a opticky viditelne zasazena svetlenym znecistenim - pouziti filtru Astronomik LCS ale velmi dobre vetsinu znecisteni odstranilo a tak nebylo ani nutne vyrovnavat gradient oblohy. Pro zvyseni detailu bude lepsi pouzit vetsi priblizeni, aby vice vynikly detaily mlhovin a poridit delsi expozici - predpokladam ze dohromady alespon 3 a vice hodin.